NO WORDS - UKRAJINA

Beze slov (NO WORDS) takto nazval své dílo umělec Paul Stone, když domaloval tento velmi emotivní obraz. 

Když si uvědomím hrůzy této a vlastně každé války, tak na to opravdu není co říct. Někdo něco chce a tak si to bere a je jedno jestli je to v Evropě - v podstatě za humny a nebo na druhém konci světa. Čím máme lepší technologie, tím je svět menší a dostupnější jak pro cestování, tak pro rakety středního doletu….

Vždy nakonec nejvíce trpí ti, co s konfliktem nemají nic společného a to děti a ženy. Oba moji dědové prošli válkou a se Svobodovou armádou osvobozovali naši krásnou zemi. Jeden děda o válce vyprávěl a tak jsem mu seděla na kolenou a hltala všechny určitě přibarvené příběhy, co za války zažil… až jako velká holka vidím, jak ho válka velmi poznamenala a vzala mu mládí a ideály.. druhý děda o tom nikdy nemluvil, jen mu  vždy v očích proběhl takový odmítavý stín, který jsem také pochopila až jako velká.. neměl slova.

Velmi mne mrzí, že nás válka na Ukrajině znovu jako společnost začíná rozdělovat.

Z mnoha stran slyším, jak se Ukrajinci neumí chovat, jak čekají na naše dávky a využívají systému. Pokud mají lepší telefon, kabelku a nebo nedej Bože, auto než já… tak už máme najednou pocit, že si naší solidárnost a pomoc nezaslouží… 

Snažím se vžít do jejich kůže. Pokud budu utíkat před válkou, co si vezmu? To nejlepší a nejcennější co mám…nenechám doma Iphone a zlato po babičce, nevezmu si tepláky, ve kterých chodím na zahradu. Čistě hypoteticky… pokud se válka rozroste naším směrem a já popadnu v rychlosti co mohu, tak budu velmi ráda, když se na mne např. v Anglii nebudou koukat skrz prsty. 

Možná nás to překvapilo a často jsme Ukrajince brali jako ty podřadné dělníky, kteří u nás ve výkopu nebo v lese tráví 12 hodin denně za každého počasí a jednou za rok jedou na měsíc domů. 

A najednou vidíme, že tito lidé nejsou “ekonomičtí” uprchlíci, neodešli by, kdyby nemuseli…

Nezáviďme lidem to poslední co mají, i když je to často lepší, než co  si my můžeme dovolit.

Jsem ráda, že žiju tady uprostřed Evropy a že pan prezident Havel trval na tom, že musíme být v NATO. Jsem ráda, že poslední kdo za nás musel bojovat, byli naši dědové a nemusí do války můj syn a manžel.

Paul je velmi vstřícný a úžasný umělec, který žije ve Velké Británii. Před pár týdny jsme ho oslovili, že bychom rádi jeho obraz přepracovali na malování podle čísel. Nápad se mu líbil a tak jsme asi dva týdny ladili smlouvu o spolupráci. Na čem jsem se domluvili?

Veškerý výnos z prodeje tohoto obrazu jde na konto ČLOVĚKA V TÍSNI. 

Paul nedostává žádné peníze za autorská práva. 

Obraz si můžete zakoupit ve velikosti 40x40 cm a nebo 80x80 cm.

Ve velikosti 40x40 nabízíme pouze vypnuté plátno na rám.. je to z toho důvodu, abychom co největší částku poslali na konto ČLOVĚKA V TÍSNI.

Jednou za měsíc Vás budeme informovat kolik obrazů se prodalo a kolik peněz jsme poslali na konto ČLOVĚKA V TÍSNI.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení